Refixují hypotéku, a tak si zažádali o přídavky na děti. Měli nárok

Ilustrační fotografie

Sociální podpory pomáhají i úplným rodinám, nikoli jen penzistům či domácnostem s jedním rodičem. Příkladem je přídavek na děti, který u nás domácnosti s pracujícími rodiči ale obvykle nepobíraly. To se nyní ale mění.

Vydáno: 1. 11. 2022

Čerpáním některé ze sociálních podpor se lidé příliš nechlubí, někteří se za svou ne příliš dobrou sociální situaci před svým okolím dokonce stydí. Jenže o pomoc státu se dnes nutně nežádá osobně přímo na úřadu práce, ale jde to i online.

„Ve společnosti panuje obecný názor, že sociální dávky čerpají lidé, co z nějakého důvodu nepracují, proto mě nikdy nenapadlo o něco takového vůbec požádat,“ popisuje vnímání nabídky státu na pomoc v nepříznivé situaci 38letá Jana, která je nyní na rodičovské dovolené.

Její manžel pracuje ve státní správě a jí drží pracovní místo administrativní pracovnice v jedné zahraniční firmě. A stejně jako většina mladých rodin bydlí v bytě pořízeném na hypotéku. Především v současné době tak zvažují nutnost každého většího výdaje.

„Stejně jako většina lidí máme násobně vyšší výdaje za elektřinu, plyn, potraviny, služby v domě a další,“ vyjmenovává Jana, která pečuje o děti ve věku dva a čtyři roky. 

Výdaje rostou, příjmy se jim vzdalují

Příští rok navíc čeká mladou rodinu konec zafixování úroků u hypotéky. Což pro ně může značit zvýšení měsíčních výdajů.

„Nyní se úrokové sazby u hypoték pohybují na hranici šesti procent v závislosti na parametrech úvěru. Jde zřejmě o jejich vrchol a v budoucích měsících se dá očekávat mírný pokles, avšak nikterak dramatický,“ říká k vývoji úroků u bank finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.

I přes možný pokles úrokových sazeb musí klienti bank, kterým příští rok končí fixace, celkem jistě počítat s nárůstem měsíčních splátek i o několik tisíc korun. Vladimír Weiss pro představu uvádí, že v roce 2018 se úroky u hypoték od banky pohybovaly kolem 2,5 procenta. Na takové číslo se podle něj příští rok jen těžko vrátíme.

Přídavek na dítě Janu překvapil

To vše jsou podle Jany důvody, které ji přiměly k omezení některých zbytných výdajů, aby nejenže vše poplatili, ale i ušetřili část peníz do rezervy. Situace ji však přiměla nahlédnout na nabídku pomoci státu.

„Na webu MPSV jsem si přečetla o možnosti pomocí a k mému překvapení jsem zjistila, že máme nárok na přídavek na obě děti,“ říká.

nepobíraly. To se nyní ale mění.

Čerpáním některé ze sociálních podpor se lidé příliš nechlubí, někteří se za svou ne příliš dobrou sociální situaci před svým okolím dokonce stydí. Jenže o pomoc státu se dnes nutně nežádá osobně přímo na úřadu práce, ale jde to i online.

„Ve společnosti panuje obecný názor, že sociální dávky čerpají lidé, co z nějakého důvodu nepracují, proto mě nikdy nenapadlo o něco takového vůbec požádat,“ popisuje vnímání nabídky státu na pomoc v nepříznivé situaci 38letá Jana, která je nyní na rodičovské dovolené.

Její manžel pracuje ve státní správě a jí drží pracovní místo administrativní pracovnice v jedné zahraniční firmě. A stejně jako většina mladých rodin bydlí v bytě pořízeném na hypotéku. Především v současné době tak zvažují nutnost každého většího výdaje.

„Stejně jako většina lidí máme násobně vyšší výdaje za elektřinu, plyn, potraviny, služby v domě a další,“ vyjmenovává Jana, která pečuje o děti ve věku dva a čtyři roky.

Výdaje rostou, příjmy se jim vzdalují

Příští rok navíc čeká mladou rodinu konec zafixování úroků u hypotéky. Což pro ně může značit zvýšení měsíčních výdajů.

„Nyní se úrokové sazby u hypoték pohybují na hranici šesti procent v závislosti na parametrech úvěru. Jde zřejmě o jejich vrchol a v budoucích měsících se dá očekávat mírný pokles, avšak nikterak dramatický,“ říká k vývoji úroků u bank finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.

I přes možný pokles úrokových sazeb musí klienti bank, kterým příští rok končí fixace, celkem jistě počítat s nárůstem měsíčních splátek i o několik tisíc korun. Vladimír Weiss pro představu uvádí, že v roce 2018 se úroky u hypoték od banky pohybovaly kolem 2,5 procenta. Na takové číslo se podle něj příští rok jen těžko vrátíme.

Přídavek na dítě Janu překvapil

To vše jsou podle Jany důvody, které ji přiměly k omezení některých zbytných výdajů, aby nejenže vše poplatili, ale i ušetřili část peníz do rezervy. Situace ji však přiměla nahlédnout na nabídku pomoci státu.

„Na webu MPSV jsem si přečetla o možnosti pomocí a k mému překvapení jsem zjistila, že máme nárok na přídavek na obě děti,“ říká.

O přídavek totiž žádají obecně domácnosti s čistým příjmem do jeho 3,4násobku. Životní minimum jim vyšlo na 12 810 korun, po vynásobení se tak příjem Jany a manžela musí vejít do částky 43 554 korun.

Příklad výpočtu životního minima:

Manžel + Jana + dvě děti (do 6 let)

4 250 + 3 840 + 2 360 + 2 360 = 12 810 krát 3,4 = 43 554 

Jana přitom pobírá měsíční rodičovský příspěvek, který činí necelých 8 400 korun a její manžel má měsíční plat 30 tisíc korun po zdanění. To je dohromady 38 400 korun. Rozhodla se proto o přídavky na děti požádat.

Přičemž žádost o ně vyplnila pouze jednou, a to online pomocí ověření datovou schránkou, kterou ji zřídil pracovník na nedalekém kontaktním pracovišti veřejné správy Czech Point, a to bez poplatku. Potvrzení o příjmech manžela mu vydal zaměstnavatel.

„Na každé dítě nyní dostáváme měsíční přídavek 1 130 korun, dohromady je to 2 260 korun. Byť se to nemusí zdát na první pohled mnoho, pro nás je to upřímně pomoc namístě,“ vysvětluje.

Zároveň upřesňuje, že jelikož manžel pracuje, dostávají dokonce o 500 korun navýšenou částku na každé dítě. Jediné, na co je potřeba každé tři měsíce, je zaslat nebo přinést na úřad potvrzení o příjmech domácnosti.

„Pomoc formou přídavku na dítě vnímám nyní jako dočasnou. Čerpání rodičovské mám na tři roky, poté půjdu do práce. A věřím, že se i díky mému výdělku přehoupneme přes současnou hranici 3,4násobku životního minima a přídavek na dítě se pro nás stane minulostí,“ říká Jana.

Počet domácností s nárokem na přídavky příští rok vzroste

Od příštího roku by měl dokonce ještě vzrůst počet domácností s nárokem na přídavky na děti. Minimálně o pět procent by se totiž mělo zvýšit životní minimum, které je jedním z kritérií při posuzování nároku na dávku státní sociální podpory.

„Oba ukazatele zvyšuje svým nařízením vláda, zmocněna je částky životního a existenčního minima zvyšovat vždy od 1. ledna podle vývoje spotřebitelských cen,“ říká Vladimír Weiss s tím, že při vysoké inflaci může vláda přistoupit k jeho zvýšení mimořádně i mimo termín pravidelné valorizace. Jako tomu ostatně bylo již dvakrát v letošním roce. A podle současných informací z resortu práce a sociálních věcí by od ledna 2023 mohlo dojít i na zvýšení samotných přídavků na děti, a to zřejmě o 30 procent.

Zdroj: iDnes.cz