Dříve mrtvý produkt, dnes hit. Lidé přesouvají stovky miliard korun na termínované vklady

Ilustrační fotografie

Nejsvižnější růst spotřebitelských cen za uplynulé takřka tři dekády nutí lidi přemýšlet, co dělat s úsporami, které rychle ztrácí na hodnotě. I proto v posledních měsících roste zájem o termínované vklady, tradiční finanční produkt, jenž zažívá své znovuvzkříšení. Banky a spořitelní družstva na ně lákají klienty prostřednictvím poměrně zajímavých úrokových sazeb, některé z nich dokážou nabídnout i více než šest procent. Vzhledem k meziroční inflaci ve výši 18 procent je to žalostně málo. Pořád jde ale o lepší variantu než nechat volnou hotovost, kterou člověk nutně nepotřebuje, nečinně ležet pod polštářem nebo na běžném účtu.

Vydáno: 2. 11. 2022

„Termínované vklady zažívají v současnosti jednoznačně malou renesanci. Přitom v polovině loňského roku bychom je mohli s klidem označit za téměř mrtvý produkt,“ říká Michal Skalický, produktový ředitel projektu Partners Banky. Podle něj je nyní trendem odklon od hotovosti nejen směrem právě k termínovaným vkladům, ale i spořicím účtům. U nich jsou úrokové sazby v průměru o něco nižší. Mají ale výhodu, že s penězi na nich uloženými lze ve většině případů volně nakládat. „V posledních měsících je zájem o termínované vklady velmi vysoký, můžeme říci rekordní,“ dodává Patrik Madle, mluvčí ČSOB.

Termínovaný vklad je speciální účet, na který klient vloží své peníze a bance se zaváže, že na ně po určitou dobu nebude sahat. Za to mu finanční dům slíbí, že mu částku zúročí danou procentuální sazbou a po uplynutí této fixace mu garantuje vyplacení jistiny i s úroky. Pro banku jsou takto fixované finanční prostředky žádané, protože s nimi může po předem sjednanou dobu počítat a dále je zhodnocovat.

Zájem o tento produkt potvrzují i nejaktuálnější statistiky České národní banky (ČNB). Podle nich měli lidé ke konci srpna na termínovaných vkladech uloženo 758,2 miliardy korun. Meziročně tak na nich přibylo takřka 270 miliard, což znamená více než 55procentní nárůst. Obdobné objemy se na termínovaných vkladech objevovaly naposledy během finanční krize po roce 2008. V posledních zhruba deseti letech ale zájem o tyto produkty kvůli nízkým sazbám klesal. 

I z tohoto důvodu se HN rozhodly prozkoumat trh a zjistit, které finanční domy v Česku nabízejí dle délek jednotlivých fixací nejvyšší sazby. Mezi bankami je na tom nejlépe J&T Banka, která u termínovaného vkladu s fixací na jeden rok garantuje sazbu ve výši 6,3 procenta ročně. A přitom nestanovuje žádnou horní hranici vkladu. Pro sjednání vkladu je ale nutné vložit alespoň sto tisíc korun do některého z investičních produktů banky. Anebo mít na jednom z účtů v bance minimálně milion korun.

Taková podmínka pak neplatí například v Max bance, která nabízí u termínovaného vkladu s fixací na dvanáct měsíců druhou nejvýhodnější sazbu na trhu mezi bankami ve výši 6,11 procenta ročně. Zatímco horní limit vkladu není nijak omezen, minimální částka pro sjednání produktu je 100 tisíc korun.

Dobré je mít na paměti, že všechny vklady do ekvivalentu 100 tisíc eur jsou ze zákona pojištěny. V případě, že by se některá z nich dostala do finančních potíží a nemohla peníze vyplatit, byly by částky do této výše klientům vyplaceny z Fondu pojištění vkladů, jenž je součástí Garančního systému finančního trhu.

Banky se pak liší v tom, jakým způsobem penalizují své klienty za předčasné výběry peněz. Třeba v České spořitelně mohou během splatnosti vybrat jednou až čtvrtinu základního vkladu, a to bez poplatku. V případě výběru vyšší částky přichází o úrok od založení nebo od posledního přípisu úroků do data výběru. U Monety Money Bank činí poplatek zase dvě procenta z vybírané částky. Úroky pak mohou být připisovány měsíčně, u většiny bank je to ale po konci fixačního období.

Termínované vklady v Česku nabízejí také spořitelní družstva. Nejvyšší sazbu s fixací na rok či dva inzeruje společnost Artesa, a to ve výši 6,3 procenta ročně s limitem do bezmála deseti milionů korun. NEY spořitelní družstvo nabízí 6,25 procenta ročně ovšem bez omezení výše vkladu. V obou případech klienti musí počítat s tím, že kromě základního členského vkladu ve výši tisíc korun zaplatí ještě další. Ten činí deset procent z úročené sumy. Na tyto částky se zmiňované pojištění vkladů nevztahuje.

Případné další navyšování úroků na termínovaných vkladech se bude odvíjet od toho, jaké kroky ve své snaze tlumit rozbujelou inflaci zvolí bankovní rada ČNB. Pakliže by na svém příštím měnověpolitickém zasedání začátkem listopadu navýšila základní úrokové sazby, banky by v reakci na to zřejmě navyšovaly i sazby na svých vkladových produktech.

Zdroj: HN.cz Premium