Skupina Partners otevřela nový fond peněžního trhu Rezerva

Ilustrační fotografie

Partners investiční společnost [PIS] představila nový podílový fond peněžního trhu Partners Rezerva. Výnos u něj očekává na úrovni šesti procent. Nový fond pro E15 představuje portfolio manažer PIS Ondřej Slezáček.

Vydáno: 25. 11. 2022

Jaký je ideální investiční horizont u vašeho nového fondu?

Fond Partners Rezerva je určitě volbou na nejkratší investiční horizont, za ideální lze považovat jeden rok. Fond se svou investiční strategií řadí do kategorie fondů krátkodobých, takzvaných fondů peněžního trhu a jeho výnos je primárně navázán na výši krátkodobých úrokových sazeb. U fondu lze očekávat minimální kolísavost vývoje jeho hodnoty (volatilitu), což je ideální pro velmi konzervativní klienty či klienty se zmiňovaným krátkým investičním horizontem.

Do čeho konkrétně investuje váš nový fond?

Fond bude využívat celé spektrum nástrojů peněžního trhu. Primárním těžištěm jsou krátkodobé státní cenné papíry, pokladniční poukázky nebo bankovní vklady. Tyto instrumenty mají svůj výnos odvozen od křivky peněžního trhu (PRIBOR), respektive dvoutýdenní REPO sazby České národní banky. Ta se nyní pohybuje na úrovni sedmi procent p. a. Z mého pohledu jsou tak krátkodobá aktiva s minimálním rizikem a výnosem okolo sedmi procent aktuálně velmi atraktivní.

Budete investovat i do dlouhodobějších státních dluhopisů? 

Ano, fond může v omezené míře investovat i do dlouhodobějších kvalitních státních dluhopisů. Jde o to, že pokud v budoucnu dojde k poklesu úrokových sazeb a fond bude držet malou část portfolia i v instrumentech dlouhodobých, tak právě z poklesu sazeb může profitovat. Ale, abych vám odpověděl, aktuálně v portfoliu takové dluhopisy nejsou, jde spíše o to, mít v budoucnu flexibilitu při aktivním řízení fondu.

 

Pokud výnos fondu „stojí a padá“ s výší úroků ČNB: Jak v tomto ohledu vidíte další vývoj inflace a úroků ČNB a jaký to bude mít dopad do fondu?

Troufám si tvrdit, že spolu s pandemií covidu skončila éra nulových sazeb. Svět si uvědomil, že totální globalizace má své limity. Nyní nás čeká v omezené míře spíše lokalizace či větší diverzifikace výrobních řetězců. Globalizace s sebou dlouhodobě přinášela deflační tlaky, s čímž se centrální banky snažily bojovat nízkými sazbami, nyní nás z dlouhodobého pohledu čekají spíše setrvalejší inflační tlaky, a tím pádem i o něco vyšší úrokové sazby.

To jste to vzal ze široka. Jak vidíte vývoj úrokových sazeb České národní banky?

V září v České republice vyskočila meziroční míra inflace na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta. Myslím si, že aktuálně inflace kulminuje a postupně by měla klesat, ať už vlivem vyšší srovnávací základny, nebo i brzdící poptávky a ekonomického ochlazení. Co se týká úroků ČNB, tak v poslední prognóze byl prodloužen horizont měnové politiky ze standardního cca roku a půl na dva roky, což laicky znamená, že ČNB bude držet vyšší úrokové sazby po delší dobu, přičemž jejich postupný pokles by mohl začít na jaře 2023.

Myslíte, že ČNB úroky v dohledné době zvýší?

ČNB apriori nevylučuje další zvýšení sazeb během nejbližších zasedání zejména v závislosti na průběhu mzdových vyjednávání ve firmách a riziku možného vzniku mzdově-inflační spirály. Pokud bych si měl tipnout za sebe, tak k dalšímu zvýšení již nedojde. A pokud dojde, tak spíše kosmetickému, o např. 25 bazických bodů. Rád bych ale dodal i to, že postupný pokles úrokových sazeb ČNB se s drobným zpožděním samozřejmě propíše i do výnosového potenciálu fondu stejně jako jejich případný nárůst.

Zaujalo mě, že v momentě, kdy váš nový fond dosáhne miliardy korun pod správou, zvedne se manažerský poplatek z 0,3 procenta na 0,5 procenta. Proč dochází ke zvýšení poplatku, jaké jsou důvody?

Jedná se o to, že nižší manažerský poplatek, do listopadu 0,0 procenta, od listopadu 0,3 procenta, je dočasně nastaven proto, aby se zvýšila atraktivita fondu a klienti byli motivováni využít aktuálně vysoký výnosový potenciál fondu co nejdříve. Manažerský poplatek ve výši 0,5 procenta je pak ve standardní výši.

Proč by lidé měli investovat do fondu Partners Rezerva a platit celkové poplatky (TER) ve výši cca 0,7 procenta? Nebylo by pro ně výhodnější jít do termínovaných vkladů a spořicích účtů?

Po zahrnutí TER 0,7 procenta, které reflektuje manažerský poplatek na úrovni 0,5 procenta, je aktuálně výnosový potenciál fondu na úrovni cca 6 až 6,3 procenta p. a. U termínovaných vkladů je úrokový výnos pro fyzickou osobu vždy zdaněn daní z příjmu ve výši 15 procent. To znamená, že pokud by termínovaný vklad nabízel výnos 6 procent p. a., přičemž některé nabídky těchto vkladů jsou úročeny i mnohem níže, tak po odečtení daně je čistý výnos cca 5,1 procenta p. a. Oproti tomu náš fond nabízí zmiňovaný čistý výnos 6,3 procenta p. a., jelikož úrokový výnos ve fondu dani z příjmu 15 procent nepodléhá. Jediné úskalí pro klienta je, že musí splnit takzvaný tříletý časový test, kdy jsou jeho prodeje cenných papírů osvobozeny od daně z příjmu v případě držby cenných papírů alespoň tři roky nebo když součet prodejů cenných papírů nepřesáhne v daném kalendářním roce limit 100 000 korun. Jsou tu ale i další výhody. Jednou z nich je likvidita, kdy díky týdennímu oceňovaní fondu může mít klient peníze k dispozici do cca 1 týdne, pokud by se z fondu rozhodl vystoupit. Fond navíc nemá žádné vstupní ani výstupní poplatky. Naproti tomu, při zrušení termínovaného vkladu jsou téměř vždy účtovány buď sankční poplatky, nebo alespoň částečná vratka úroků. U spořicích účtů je sice obdobná míra likvidity, nicméně i zde jsou úroky vždy zdaněny ve výši 15 procent.

----

Ondřej Slezáček absolvoval studium finančního inženýrství na VŠE v Praze a Univerzitu Palackého v Olomouci. Je držitelem titulu CFA (Chartered Financial Analyst) udělovaného CFA Institutem v USA. O dění na finančních trzích se aktivně zajímá od roku 2016. V investiční společnosti Partners se věnuje řízení dluhopisových a smíšených fondů.